12. ledna 2007 13:29
břéťovy otázky
Jste zvědaví, na co se bude ptát Břéťa dnes? To je Jerry také a nemohl
se už dalšího týdne a další schůzky družiny Tygrů dočkat. Přestože
pravidelně Jerry na všechny schůzky nechodí, toto úterý opět do klubovny
dorazil, neboť to minule Břéťovi slíbil.
Mějme ještě chvíli strpení. Je teprve půl páté, schůzka začne až
v pět, a tak teď v klubovně ještě nikdo není. Jen Jerry. Je
zvědav jestli Břéťa skutečně do klubovny po týdnu přijde. Jestli ho to
minulé povídání i chvilka strávená na schůzce opravdu zaujala či
nikoliv.
Před pátou se do klubovny začali trousit skauti. Když v klubovně
zahlédli Jerryho, bylo jim jasné, že se přišel podívat na jejich schůzku
a asi jim také předat nějaké důležité informace. Každý nově
příchozí s Jerrym prohodil pár slov a během okamžiku si všichni
uvědomili, že by dneska zase mohl přijít ten prima malý kluk, co se sem
přišel podívat minule… Tu se ozvalo, poněkud nejistě, zaklepání na
dveře. Pak se dveře pootevřely a v nich stál Břéťa!
Břéťa: Nazdar! Tak jsem tady. Už jsem se nemohl ani
dočkat, až se dneska ozve to poslední zvonění a já budu moci vyrazit zase
za vámi.
Jerry: Ahoj Břéťo, jsem moc rád, že sis to nerozmyslel
a přišel jsi. Pojď se sem posadit. Počkáme ještě na Hříbka, než
dorazí. Zatím si můžeme povídat, jestli chceš.
B: Super. Během toho týdne mě napadlo totiž několik
věcí, které mi nejsou jasné. A taky moji rodiče se mě dost
vyptávali, tak abych jim už dneska dokázal odpovědět i na další
věci.
J: Tak jo. Budu jenom rád, pokud Ti naše povídání
pomůže. A taky mě napadlo, že bys možná mohl příště přivést
mamku nebo taťku.
B: Doma se zeptám, jenže rodiče jsou většinou hodně
dlouho v práci, ale třeba jim to příště vyjde. Jerry, hodně jsem
přemýšlel o tom, že když jsem tu byl minule, bylo tu jen šest
kluků. Přišlo mi to nějak málo, to byli ostatní nemocní? Ve škole mi
Péťa říkal, že jich je ve skautském oddíle víc jak dvacet. Ale tady je
nás málo i dnes.
J: No vidíš, to mě vlastně vůbec nenapadlo a přitom je
to jedna ze základních věcí, která dělá skauting skautingem.
B: Cože? Jakože je tu málo kluků?
J: Neboj, hned ti to vysvětlím. Je to tak, že skauti se
scházejí na schůzkách pravidelně alespoň jednou týdně,
v podvečer, po škole. A vždy se schází skautská družina. Což
je prostě skupinka asi tak šesti až osmi kluků nebo holek, občas
v některých družinách jsou i kluci s holkami dohromady.
Prostě tak, jak tady vidíš kluky teď.
B: Takže to znamená, že když budu chodit do skauta, tak
se tu vždy uvidím jen s těmahle pár klukama?
J: Ne ne, kdepak. Každý týden, tak jako dnes, budeš mít
družinovou schůzku. Na ni skutečně chodí jen takhle málo kluků. Ale
o víkendech se na výletech uvidíš s kluky z celého oddílu.
A na některých akcích i se skauty a skautkami z různých
jiných oddílů. No a s kluky z našeho celého oddílu se také
budeš pravidelně potkávat jednou za měsíc, v pátek na oddílové
schůzce, kde se sejdou vždycky všechny družiny dohromady.
B: Takže je to tak, že skautský oddíl má několik
družin, které se v týdnu scházejí vždy každá zvlášť a pak se
spolu potkávají o víkendech a na těch společných schůzkách?
J: Jo, přesně tak. Skauting je totiž již od svého
vzniku na družinách založen. Když se podíváš kolem sebe, vidíš tu
šest kluků. Všichni jsou podobně staří jako ty. Támhleto je rádce
družiny, jmenuje se Kapucíno. Je to kluk, který vede družinové schůzky a
celou družinu. Je nejzkušenější z družiny a kluci si ho sami za
rádce zvolili. A kdykoliv bys měl s něčím problém, tak ti
s ním určitě nějak pomůže. No a jednotlivé družiny se pak
potkávají na oddílových akcích, kde spolu soutěží, ale
i spolupracují.
B: Tak teď už to chápu! A k čemu je to vlastně
dobré?
J: No, protože všichni v družině jsou asi tak
staří jako ty, tak určitě budete super kamarádi. Družina je totiž
skvělá parta, kde se všichni dobře znají, pomáhají si, mohou se na sebe
spolehnout a dokážou táhnout za jeden provaz. S kluky určitě
zažiješ spoustu dobrodružství nejen tady v klubovně a na výletech,
ale třeba taky v kině, v bazéně či na jakékoliv jiné
zajímavé akci. No a uvidíš, že až budeš společně s kluky
soutěžit s ostatními družinami na oddílové výpravě, že to bude
zábava. Vlastně proto jsem tady dneska i já, přinesl jsem vám
pozvánku na víkendovou výpravu do Jizerek.
B: To s vámi můžu jet na výpravu? Už teď?
J: Je až za 14 dní, ale to víš, že můžeš a budu
jenom rád, pokud pojedeš. Ale teď bychom už měli dát slovo Kapucínovi,
protože jako rádce družiny má připravený program na dnešní schůzku a
ten skaut co přišel před chviličkou, to byl Hříbek, takže už jsme
všichni…
autor: jerrysohn |
trvalý odkaz |
3. listopadu 2006 13:14
břéťovy otázky
Před dvěma týdny vyšlo první číslo nového libereckého skautského časopisu
Čaprovero, v listopadu pak vyjde i naše první skautská
stránka v Kalendáři Liberecka.
Když jsme připravovali koncepci této stránky do KL, napadlo mě
i šéfredaktorku Tečku, že by bylo zajímavé veřejnost se skautingem
nějakou zajímavou formou seznámit. Už kdysi dávno mě napadlo, že na
tohle by byly úplně skvělé takové imaginární rozhovory. Rozhovory mezi
skauty a neskauty. Je to zvláštní, ale Tečka na tu naši poradu přišla
vlastně úplně se stejným nápadem, a tak tahle myšlenka začala dostávat
reálnější obrysy. Mně to pak nedalo a rozhodl jsem se, že tyhle rozhovory
budu realizovat přesně tak, jak jsem chtěl kdysi dávno, nejenom
v časopise pro veřejnosti, ale i formou článků na svém
blogu.
A dnes je to tady… přichází první díl Břéťových
otázek, mého (snad originální) nekonečného imaginárního
rozhovoru. Jeho upravená verze pak bude vycházet i v KL, kde se navíc
možná brzy setkáte i s komixem, který bude také provázet skautským
světem.
Břéťa: Dobrý den, hledám pana Jerryho. To jste vy?
Jerry: Zdravím. Ano, Jerry to jsem já.
B: To jsem moc rád, že jsem vás konečně našel. Jmenuji
se Břéťa, je mi deset a strašně rád bych se něco dozvěděl
o skautech. Spolužáci mi říkali, že mi určitě poradíte.
J: Nazdar Břéťo, tak to jsem rád, že se o skauty
zajímáš, rád ti pomůžu a na všechno, co budu vědět, ti odpovím.
Můžu tě jen poprosit, abys mi tykal? Víš, u skautů je to úplně
normální, že si všichni tykáme. To je asi první věc, se kterou se
u skautů setkáš. I když se třeba dva skauti nikdy před tím
neviděli, i když je jeden z nich jen malý kluk a druhý dospělý
o mnoho let starší skaut, tak i tak si budou skauti vždycky tykat.
Přijde nám to úplně normální, tykání je pro nás takové víc od
srdce.
B: Ale to je přeci zvláštní, ve škole paní učitelce
taky nemůžu tykat.
J: No právě, když jsi mezi skauty, tak to není jako ve
škole. Mezi skauty máš svou druhou rodinu. Je to zábava, dobrodružství,
přátelství, ale i dlouhá životní cesta. Pro většinu z nás je
skautská rodina moc důležitá a skauty máme jako takový druhý domov.
I proto si tykáme, a proto si říkáme bratři a sestry – jsme prostě
jedna velká skautská rodina.
B: Tak dobře, já to zkusím.
J: Určitě si na to zvykneš a brzy ti to přijde úplně
samozřejmé.
B: A můžu se zeptat, jak se skauti zdraví? Když se
třeba někde potkají?
J: Jen se klidně ptej… Jak se zdravíme? No, skauti
se zdraví „nazdar“ a nebo „ahoj“. Ahoj používají
hlavně vodní skauti a nazdar suchozemští skauti. Ale je pravda, že se to
dnes už tak různě míchá, takže podle pozdravu hned nepoznáš, zda
mluvíš s vodním skautem nebo ne.
B: Vodní a suchozemští skauti? V tom je nějaký
rozdíl? Já myslel, že to jsou prostě jen skauti.
J: To víš, že jsme všichni skauti, ale dělíme se na
různé skupiny podle zaměření, podle věku atd. Trošku podobně, jak to
znáš ze školy, tam jste přeci také rozděleni do tříd a do různých
kroužků. Ale o tom si povíme až příště, pokud budeš chtít.
Souhlasíš?
B: Určitě! Budu moc rád! Teď už vím o skautech
alespoň něco a do příště si promyslím, co všechno dalšího mě
zajímá. Takže, Jerry, měj se krásně a nazdar!
J: Nazdar Břéťo! Uvidíme se na příští schůzce,
ano?!
B: Jasně! Už se těším.
autor: jerrysohn |
trvalý odkaz |