-
1. listopadu 2006 13:16 |
vložil:
rarouš |
e-mail |
web
Nutno podotknout, že sis tak sám vybral… ;)
-
1. listopadu 2006 14:24 |
vložil:
Jerrysohn |
e-mail |
web
rarouš[1] Ano, máš pravdu, že jsem si sám vybral.
A to jak to, že stále chodím do školy (i přes to, žes mě
přemlouval, abych šel raději dělat k Vám – což by mi
mimochodem ušetřilo možná mnoho starostí :o), tak i to, že jsem teď
v podstatě celý týden v Liberci. Uznávám, je to moje volba a
před pár měsíci pro ní bylo vše nakloněno a já to strasně moc takhle
chtěl. Teď už bohužel vnímám hlavně nevýhody, protože to kvůli čemu
jsem to takhle přestavěl se prostě rozplynulo… Ale asi toho
nelituji… alespoň mám blízko ke svým skautům a nejbližším
přátelům… alespoň některým.
-
1. listopadu 2006 16:15 |
vložil:
rarouš |
e-mail |
web
Však já si myslím, že ty bys už bez tohodle způsobu života asi umřel
:) No, ale ta nabídka stále platí! ;)
-
2. listopadu 2006 2:43 |
vložil:
Skipy |
e-mail |
web
jo tak myslim, že úplně přesně vim o čem píšeš, co je svoboda
na kolejích, (a ještě umocněná pěti lety na intru…) ale myslím že
mnohem větší problém než přehnaná péče a „znovuvýchova“
je najití způsobu společného víkendového soužití. Protože
„kolejní“ nebo „privátní“ člověk chvíli žije
„ve svém“, kde si stanovil svůj řád a veškerý čas tráví
podle svých zájmů a potřeb, a chvíli doma, kde je řád dán někým
jiným a ještě se po něm něco chce… to se pak občas těžko hledá
společná řeč… Zkrátka není nad schizofrenní život :-).
A když se k tomu přidají ještě jiné skutečnosti, tak je občas
kumšt to vydržet… ale nestěžujme si, skutečně jsme si to vybrali
sami paS
-
2. listopadu 2006 13:05 |
vložil:
Nuggeta |
e-mail |
web
Taky ti přispěju, když čtu…abys to tu nespal na zdař
bůh:-)pěkný článek, takový z duše:-)Ale bohužel svatá pravda,
taky si říkám jak bych vypadla…ale pořád převažují rodinné vazby
a to, že by pak člověk bydlel v podstatě sám… Takhle
schizofreně žiju dlouho…ale musím říct, že je strašně příjemné
se domů z tý koleje těšit, i když toho třeba za ten den pak
mám plný zuby…:-) a o tom to zatim je, když by nebyl jediný
důvoc proč zůstat doma…tak by to možná bylo jedodušší, ale
člověk myslí často sám na sebe a na to, co je pro něj občas
jendodušší:-)
-
2. listopadu 2006 20:57 |
vložil:
Jerrysohn |
e-mail |
web
Nuggeta[5] Máš pravdu v tom, že člověk často
myslí sám na sebe a na to co je jednodušší. I když já o tom
tak pořád přemýšlím. Dokonce jsem za poslední dva měsíce docela často
přemýšlel i o tom, se vážně někam odstěhovat. Jenže co bych
z toho měl? Nevím… Občas to hold člověk musí překousnout a
ještě nějaký čas žít s rodiči. Navíc asi kdybych se vážně
odstěhoval, byl bych tam totálně sám a to by bylo peklo. Už teď to není
žádná sláva…
-
2. listopadu 2006 21:41 |
vložil:
Nuggeta |
e-mail |
web
No právě, ta samota. Už proto bych to taky neudělala, chvilku by mě to
možná bavilo, ale nakonec…vracet se do prázdného bytu…nic moc a
člověku to určitě nepřidá, ale podle mě až to bude k nevydžení
nebo člověk bude cítit, že už to nejde…udělá to i za cenu
tohodle všeho. Člověk pak nemá výčitky, že pořád není doma…na
druhou stranu, dokud jsou výčitky, je to dobře:-)
-
2. listopadu 2006 22:05 |
vložil:
Jerrysohn |
e-mail |
web
Nuggeta[7] Blbý je, když ty výčitky z toho, že
nejsi doma s rodiči už dávno nejsou. Pak je to zlý… a já to
mám teď tak, že se mi vlastně ani domů moc nechce. Navíc si obča
s říkám, kde to doma asi mám? Žeby v Praze na bytě, kde skoro
nejsem? Nebo snad v Liberci, kde taky moc nejsem? A nebo že by
v autobuse na cestách Praha-Liberec? Občas mi to přijde jako
nejpravděpodobnější :o) Ne, to byl samozřejmě jen vtip, ale dokresluje to
trošku tuhle schizofrenní situaci, cos o ní předtím psala. Prostě
pocit studenta – vysokoškoláka, co je mimo svůj domov zcela
samostatný a doma je pak ono malé dítko svých rodičů.
-
2. listopadu 2006 22:58 |
vložil:
Nuggeta |
e-mail |
web
Třeba jednou své „doma“ najdeš…ale určitě to nebude
autobus:-)Až se dopotácíme z vysokých škol a internátů…opět
se vrátíme do jedné osoby(protože podle mě přes všechno i tam
člověk funguje jinak než v Liberci…prostředí dělá
svoje…)tak třeba pak opravdu člověk zjistí zda se odtěhovat či
ne…jestli je schopen doma vydržet, když nenastane změna…no a
nebo kdyby to nestačilo, tak i do práce se dá dojíždět…to jen
pro uchování onoho schyzofreního stavu. A teda doufám, že takhle
neskočim..zázemí je strašně důležitá věc…
-
2. listopadu 2006 23:07 |
vložil:
Skipy |
e-mail |
web
Jerrysohn[8] Jerry, no a nebo to třeba bude tak, že jsi
„všudezdejší“… :-) každopádně řešit stěhování od
rodičů uprostřed studia a v situaci, že by člověk bydlel sám a
stejně zase jen napůl… jednodušší je asi to vydržet, protože
neplánujem přeci studovat věčně :-) no a navíc u rodičů to snad
není nikdy tak hrozný, aby se to nedalo vydržet, i když to občas je
náročné pro obě strany… a pokud by to již bylo skutečně
k nevydržení, tak bychom tu o tom tak nespekulovali a balili
kufry… paS
-
2. listopadu 2006 23:26 |
vložil:
Jerrysohn |
e-mail |
web
Skipy[10] Máš pravdu v tom, že je občas lepší
to prostě vydžet. I já jsem smířen s tím, že ještě nějakou
dobu u rodičů bydlet budu. A jak říkáš kufry jsem ještě
nezabalil, takže o tom jen takhle můžu mluvit a spekulovat :o)