24. července 2008 18:42
skauting
Když jsem
v sobotu vyrážel na návštěvu tábora světlušek a vlčat do
Jindřichovic pod Smrkem, měl jsem za úkol přivést na tábor i texty
formulek, které se říkají při zapalování slavnostního ohně.
I přesto, že by si možná skautští vedoucí měli tyto formulky
pamatovat z paměti a nebo je měli mít alespoň někde poznamenány,
mám pocit, že každý rok stále pátráme, jak že to vlastně celé je.
Abych se přiznal, tak nejkratší podobu těchto formulí si pamatuji, ale
mám vždy problém vymyslet, ze které strany se který oheň přináší.
Rituál zapalování ohně
Slavnostní oheň zapalujeme vždy pochodněmi (nejčastěji nějaké smolné
z chrastí či slámy a březové kůry). Pak záleží na zvyklostech a
možnostech, zda se spokojíme pouze s hlavním ohněm a nebo máme
i čtyři menší ohně světových stran. Celý rituál zapalování
ohně vychází z myšlenek Knihy lesní moudrosti a jejich
12 zákonů, které s sebou přináší. Těchto 12 zákonů pak
nacházíme rozdělené právě do jednotlivých formulí pro zapalování
ohně. Nechci zde rozebírat, jestli je správné zapalovat nejprve hlavní
oheň a teprve od něj malé ohně světových stran (jak by se asi
v základní interpretaci KLM předpokládalo) a nebo opačně. Ale
například u nás v oddílech (když máme i malé ohně) je
rituál postaven tak, že od malého „pracovního“ Prométheova
ohně přináší ohnivec oheň k malým ohňům, které zapálí a od
nich pak čtyři další ohnivci přinášejí ohně světových stran a těmi
zapalují hlavní poradní oheň. Polemizovat nad tím, zda je to správně či
nikoliv dle mého názoru nemá smysl, mnohem důležitejší je, aby tento
rituál byl opravdovým zážitkem pro všechny účastníky ohně.
A abychom to zase nemuseli příště hledat, dovolím si zde zveřejnit
nejjednodušší podobu oněch zapalovacích formulí, které se snadno naučí
i nejmenší děti, které se tak mohou také stát ohnivci a užít si
této čestné role.
Oheň síly
Přicházím ze severu a zapaluji oheň síly, jehož zákony jsou:
buď odvážný, mlčenlivý a poslouchej.
Oheň krásy
Přicházím z jihu a zapaluji oheň krásy, jehož zákony jsou:
buď čistý, silný a ochraňuj přírodu.
Oheň pravy
Přicházím z východu a zapaluji oheň pravdy, jehož zákony
jsou: buď poctivý, skromný a mluv pravdu.
Oheň lásky
Přicházím ze západu a zapaluji oheň lásky, jehož zákony jsou:
buď laskavý, odvážný a buď rád na světě.
Oheň velké rady (hlavní oheň)
Zapaluji oheň velké rady, v jehož kruhu se utužuje naše
přátelství a jehož jiskra zapálí plamen lásky v našich
srdcích.
Fotografie
autor: jerrysohn |
trvalý odkaz |
3. července 2008 20:45
moje akce
Výstup
Na Ještěd jsme s Ondrou vyrazili při mojí druhé návštěvě
Liberce. A protože jsem neznalec severních Čech, tak jsem se moc
těšila, že zas trochu rozšířím svoje obzory.
Do půlky Ještědu jsme dojeli autem, pak jsme se vydali dál pěšky.
Vzhledem k tomu, že byl druhý letní den, tak bylo pekelné vedro a my
jsme si s sebou jako správní skauti nevzali žádné pití. A tak
jsme do vrcholu museli vyšplhat po několika přestávkách strávených ve
stínu. Ale asi po necelé hodince jsme na Ještěd přeci jen vyšlapali.
Nahoře se nám otevřel nádherný rozhled na celý Liberec a na druhé
straně pak na Bezděz, Ralsko a taky na polskoněmeckou hranici. Obloha byla
bez mráčku, takže výhled byl opravdu báječný, jen byla bohužel asi
trochu inverze, takže jsme nedohlédli třeba až na Prahu, i když
víme, že ze Žižkovského vysílače je Ještěd při dobrém počasí
krásně vidět.
Vysílač a hotel
Když jsme se dost vynadívali na úžasnou severočeskou krajinu, šli jsme
se podívat na vysílač, kde byly zrovna nově vystavené návrhy na stavbu
vysílače z roku 1966. Byl tam jak klasický návrh horské roubenky, tak
i model připomínající kosmickou loď. Když jsme to tak prošli,
zhodnotili jsme, že Hubáčkův návrh je opravdu nejlepší, který byl
podán. Je zněj ale vidět, že původně měl vysílač vypadat o trochu
jinak, řekla bych více futuristicky.
Kromě informací o návrzích jsem se dozvěděla i spoustu
jiných zajímavých věcí. Třeba že původní hotel, který byl podle
vystavených fotek opravdu krásná budouva, vyhořel v roce
1963 nebo že současná stavba byla v roce 2005 vyhlášena
národní kulturní památkou a mohla by se tak časem dostat na seznamy
UNESCO.
Cesta zpátky
Než jsme sešli dolů, tak jsme nahoře na Ještědu ještě pořídili pár
docela pěkných fotek.
Pak už jsme zamířili zpátky k autu a to po docela hezké turistické
trase. Na Ještědu se mi moc líbilo a vzhledem k tomu, že si nepamatuju
ani polovinu z toho, co se tam dá vidět, tak se moc těším, že se tam
brzy vypravíme znovu.
Další informace a fotky
Kdybyste si o Ještědu chtěli najít nějaké zajímavé info, tak
tady je pár odkazů.
autor: pidalka |
trvalý odkaz |
31. května 2008 18:41
webové stránky
Používáte ve svých aplikacích ASP.net AJAX a také jste si oblíbili
možnost využívání UpdatePanelu k přenesení některých částí
provádění vaší aplikace až na klienta? Vždyť díky tomu nemusí
docházet k neustálému znovunačítání stránky. Jenže jak pak
uploadovat soubory na server?
Pokud chcete umožnit uživateli do vaší webové aplikace nahrávat soubory
ze svého počítače, v ASP.NET stačí do stránky vložit
ovládací prvek FileUpload a zavolat metodu
FileUpload.SaveAs(cesta_k_souboru_na_serveru) a vše je
vyřešeno. Jenže, když tento prvek umístíte do ASP.net AJAX
UpdatePanelu, tak narazíte! Žádný soubor se nikam nenahraje,
neboť najednou, jakoby z ničeho nic, FileUpload neobsahuje žádný
soubor z klientova počítače.
Problém je v tom, že pro nahrávání souboru z klienta na server
se používá hlavička (X)HTML stránky, která se přenáší na server
metodou POST při volání nějaké URL. Jenže když použijete ASP.net AJAX
UpdatePanel, tak k žádnému volání stránky na serveru nedojde (tedy
alespoň ne se standardně používaným reloadem stránky) a tedy ani
k přenosu hlavičky se souborem. To je tedy potřeba nějak vyřešit a
donutit vaši AJAX aplikaci, aby při vyvolání programu, který má soubor
uploadovat na server stránku poslala, přestože je program vykonán
JavaScriptem jen u klienta.
Nejjednodušším a nejčistším řešením je, dle mého názoru, využití
asynchronního volání stránky. Do ASP.NET stránky stačí vložit skryté
tlačítko (<asp:button runat="server" visible="false" />),
které bude skutečně realizovat program uploadující (a případně
i dále zpracovávající) soubor a přitom se vše vykoná na serveru
při znovuvolání stránky. A původnímu tlačíku, které má
„opticky“ zajistit upload souboru na server, a je společně
s FileUpload umístěné v UpdatePanelu, jen nastavit vyvolání
původního výkonného programu uploadu souboru skrytého tlačítka,
k události onclick viditelného tlačíka, která je
však volána AJAXem na straně klienta.
Postup si ukážeme na jednoduchém příkladě
Formulář pro uploadování (vložen do UpdatePanelu)
Zdrojový kód řešení ASP.NET stránky
<asp:ScriptManager ID="ScriptManager1" runat="server">
</asp:ScriptManager>
<asp:UpdatePanel ID="UpdatePanel1" runat="server">
<ContentTemplate>
<asp:FileUpload ID="soubor" runat="server" />
<asp:Button ID="tlacitkoViditelne" runat="server" Text="Nahraj soubor..." />
</ContentTemplate>
</asp:UpdatePanel>
<asp:Button ID="tlacitkoSkryte" runat="server"
Visible="false" OnClick="TlacitkoUpload_Click" />
Zdrojový kód oblužného programu
protected void Page_Init(object sender, EventArgs e)
{
tlacitkoViditelne.Attributes.Add("onclick",
Page.ClientScript.GetPostBackEventReference(tlacitkoSkryte, ""));
}
protected void TlacitkoUpload_Click(object sender, EventArgs e)
{
if (soubor.HasFile)
{
soubor.SaveAs(Server.MapPath("/data/" + soubor.FileName));
}
}
Jak je vidět z ukázky, jediné co do vaší současné aplikace
musíte přidat je právě ono neviditelné tlačítko. Pak přiřadíte
asynchronní obsluhu události OnClick pomocí
Page.ClientScript.GetPostBackEventReference() k tlačítku
pro upload. A nakonec program zajišťující zpracovávání
uploadovaného souboru připojit k události OnClick neviditelného
tlačítka. Tento program se již provede na serveru, a tak dojde
k volání stránky na webovém serveru a tím i k přenostu souboru
od klienta na server.
autor: jerrysohn |
trvalý odkaz |
27. května 2008 11:42
návody a tipy
Minule
jsme si ukázali, jak zaregistrovat libovolnou e-mailovou adresu do
systému Windows Live ID, dnes si nainstalujeme IM
komunikátor Windows Live Messenger (zkráceně WLM, dříve
také MSN).
Stažení, instalace a spuštění WLM
- Stažení WLM na live.com
Rodina produktů Windows Live z díly Microsoftu se vesele rozrůstá a
všechny tyto programy snadno získáte na portálu live.com.
My ale začneme přímo na adrese messenger.live.com, kde se ke stažení
instalačního programu dostaneme pomocí kliknutí na tlačítko
Získat zdarma.
- Volba nastavení prohlížeče a instalace
Nyní se nacházíte na stránce, kde můžete nastavit svůj internetový
prohlížeč, aby jako vyhledávač používal Live Search. Také máte možnost změnit svou
úvodní stránku a nebo povolit zaslání informací o průběhu
instalace WLM společnosti Microsoft, a tak pomoci s jejím zlepšení
v dalších verzích produktu. Osobně maximálně nechávám zaškrtnutou
volbu pro Live Search.
Stažení instalačního balíčku a případně i jeho spuštění
provedete kliknutím na Instalovat.
- Spuštění a provedení instalace
Zvolte místo ve svém počítači, kam se má instalační program uložit a
nebo rovnou klikněte na „Otevřít“, a tím zahajte instalaci.
Instalace je velmi snadná a stačí se řídit pokyny na obrazovce.
Instalátor nainstaluje WLM a také balíček pro snadné přepínání účtů
v případě, že na se vašem počítaci přihlašuje více lidí a nebo
používáte několik účtů Windows Live ID. Kdykoliv v průběhu
instalace i po jejím dokončení, máte možnost zaškrtnutím
příšlušných polí zahájit i instalaci dalších produktů Windows
Live (např. Mail nebo Fotogalerii).
Pokud je instalace dokončena, instalační program uzavřete kliknutím na
tlačítko Ukončit.
- Spuštění Windows Live Messengeru
Teď není nic jednoduššího než kliknout na ikonku Windows Live Messenger
(je to ikonka dvou panáčků – modrého a zeleného) a tím
komunikační program spustit. Během okamžiku se před vámi otevře
přihlašovací okno WLM, do kterého zadáte svou e-mailovou adresu, kterou
jste již dříve
registrovali do Windows Live ID a nebo dole kliknutím na odkaz Zapsat se ke službě Windows Live
ID můžete zaregistrovat novou e-mailovou adresu. Tato volba vám však
nabízí jen registraci (a vytvoření e-mailové adresy) na Hotmailu, takže
je vhodnější si zaregistrovat vlastní e-mailovou adresu např. dle návodu,
který jsem zde již
dříve publikoval.
V případě, že používáte svůj počítač sami a nesedíte třeba
ve škole, je vhodné zaškrtnout volby na zapamatování
uživatele, automatické přihlašování při
spuštění počítače a nebo i zapamatování
hesla.
- Hurá, jde se komunikovat
A jestli jste zadali správnou e-mailovou adresu a heslo, tak máte
před sebou základní okno Windows Live Messengeru. Váš seznam kontaktů je
zatím prázdný, ale není nic lehčího, než si do něj nějaké přátele
pomocí e-mailových adres přidat (nebo je pozvat k používání
WLM).
Teď už si jen začít psát, chatovat, telefonovat a nebo
i vést videohovory. Kromě toho je soušástí WLM
i přenášení a sdílení souborů či aplikací (to se
hodí, když si s něčím nevíte rady a kamarád vám může přes WLM
pomoci) a nebo si jen třeba zahrát nějakou hru.
Tip na závěr
Pokud chcete získat nějakou opravdu zajímavou e-mailovou adresu a
zároveň ji mít i rovnou registrovánu jako Windows Live ID, které
můžete používat pro komunikaci pomocí Windows Live Messengeru, zkuste
navštívit nový projekt Microsoftu v České republice CoolHotmail.cz. Snadno tak získáte
adresu např. na doméně @pijudenne.cz, @uzivamsi.cz, @jsemhustej.cz,
@totineze.ru, @zabal.to a mnoho dalších.
Tak už neváhejte a zkuste to. Přeji hodně zábavy.
autor: jerrysohn |
trvalý odkaz |
17. května 2008 13:29
webové stránky
V pátek 16. května brzy nad ránem jsem dokončil poslední úpravy
v programu své bakalářské práce, která se zabývala
vzdělávacími moduly do portálu ŠIIP. A ač jsem to
původně neměl vůbec v plánu, tak jsem nakonec k portálu spustil
i web ŠIIP.cz, který jsem zprovoznil na
nové verzi blogovacího systému Gryphoon 1.82, kterou jsem pro tento web
připravil.
Abych se přiznal, tak dokončení mé bakalářské práce bylo relativně
hodně náročné. Nejenom že programování samotných vzdělávacích
modulů zabíralo opravdu hodně času, ale i samotné napsání textu
bakalářky doplněného o dvě kompletní příručky pro uživatele a
správce portálu bylo docela dost zdlouhavé. A tak se lidé v mém
okolí bohužel nemohli divit, že poslední dva měsíce jsem nedělal
v podstatě nic jiného než bakalářku. Ale snad to přinese konečné
své ovoce.
Když už jsem se rozhodl, jeden den před odevzdáním finální
bakalářky, že pořídím doménu siip.cz, tak mi to nedalo a pustil
jsem se i do nějakých úprav redakčního systému Gryphoon. Díky tomu
vznikla nová verze 1.82. Do této verze jsem zařadil (již
na mém blogu provozovanou) ochranu proti spamům
v komentářích, ale hlavně jsem redakční část
doplnil o kompletní správu souborů, která nyní mimo
jiné umožňuje přikládat soubory ke stažení přímo pod jednolivé
články. Jednotlivé soubory jsou kromě disku serveru také
zaznamenávány do databáze, a díky doplnění skriptu pro stahování
souborů se správným ContentType, je možné stahovat soubory
z článků, tak že uživatel nevidí strukturu souborů na disku (to
otvírá možnost využití vyššího zabezpečení souborů ke stažení na
webu). Redakční část také začala používat komponenty ASP.net AJAX
ControlToolkit, takže jsem portál již spustil na .NET Frameworku 3.5, který
do budoucna nabízí další zajímavé možnosti rozvoje portálu.
Takže teď uvidíme, jak se dohodnu s Raroušem, zda tuto mou upravenou verzi
vypustíme oficiálně mezi lidi na webu Gryphoonu a nebo zda dokončí úplně
novou verzi 2.0 a teprve tu, pustí ven. Uvidíme… V každém
případě pokud vás zajímá, jak nová verze pracuje, podívejte se na www.siip.cz (kde také najdete reálně
běžící demo portálu ŠIIPu včetně vzdělávacích modulů) a nebo na
temto můj blog.
(aktualizováno) Gryphoon weblog edition 1.82 ke stažení
Pokud si chcete stáhnout zmiňovanou verzi GRYPHOON weblog edition verze
1.82, můžete tak učinit na webových stránkách projektu Gryphoon.
autor: jerrysohn |
trvalý odkaz |
27. dubna 2008 23:29
moje akce
Právě sedím ve vlaku
v docela pohodlném kupé (společně se dvěma slečnami, které se učí
na zkoušku, ale spíše než řešení učení diskutují o letácích od
Svědků Jehovových, o klucích a spoustě běžných věcích),
projíždím krajinou nedaleko Sezimova Ústí a vracím se z Českých
Budějovic, kde jsem v sobotu prožil super akci nazvanou Skautská
pouť.
Konečně mám pocit, že začalo jaro a léto je už tak blízko… ne
jen kvůli zkouškám a blížícím se státnicím, ale i díky tomu
sluníčku, které mi celou cestu intenzivně pálí do monitoru a trošku mi
komplikuje psaní tohoto článku.
Sobota začala dosti drsně… pár minut po druhé hodině ranní se
odněkud ozval dost divný zvuk. Po velmi nepříjemném probuzení a chvíli
soustředění jsme pochopili, že to v místnosti vyzvání telefon. Než
se však podařilo v této souvislosti cokoliv ospalému organismu
podniknout, telefon utichl a my mohli opět spát… Bohužel jen
do 4.40, kdy se již neutichajícím tónem rozeřval
budík, který nám jasně dával najevo, že už je čas
vstávat. Po pár minutách už sedíme oblečení v kuchyni a
snažíme se něco posnídat a připravit si svačinu na dnešní náročný
den. Něco po čtvrt na šest již odcházíme na zastávku trolejbusu a pak
projíždíme ospalými ulicemi Českých Budějovic.
Není ještě ani šest hodin ráno a už stojím
před skautskou základnou Valcha. U branky již postává
nějaký klučina ve skautském kroji a slušně se kření na nově
příchozí. Uvnitř základny se to právě začíná probouzet a rozespalí
skauti a skautky se trousí na chodbách a opouští své vyhřáté spacáky.
Za okamžik to všechno vypukne… Začne příprava tradiční Skautské
pouti… Vytahuji foťák a začínám tohle ospalé rojení skautů
dokumentovat. Tradičně si tak vyslechnu několik ne zrovna přívětivých
slov mířených proti objektivu mého fotoaparátu, ale moc si z toho
nedělám – skauti jsou přeci jen ještě rozespalí, a tak mi snad
nějaký úder nehrozí – ale po chvíli raději fotoaparát odkládám a
přidávám se ke skupince aktivních a začínám do dodávky nakládat
jednotlivé části dřevěných podsadových stanů.
Kdykoliv
beru do ruky další podsadu, říkám si, jestli to mám zapotřebí…
Proč jsem vlastně tady? Opravdu je nutné, aby tolik lidí připravovalo tak
brzy ráno tuhle akci?…ale pak mi vždy bleskne hlavou, že tahle akce
musí prostě stát za to. Skauti v Budějicích i širokém okolí
se na ni již několik měsíců připravují, veřejnost s ní počítá
a já chci poznat něco nového. Také se strašně těším na ty spousty
rozzářených a usměvavých nových tváří, které tu snad potkám.
Blíží se osmá hodina a na louce u plaveckého bazénu se pohybuje
již více jak stovka dospělých, ale i úplně malých skautů a
skautek. Je to jako nějaké mraveniště… Před očima tu na zelené
louce roste podsadový tábor doplněný dvěma tee-pee, podiem, lanovým
centrem a na vodě u mola kotví první pramice. Občas mě rozesměje,
jak se někteří staví na špičky, aby dosáhli až na nejvyšší tyčku
dřevěného stanu nebo jak opodál pochoduje (za nemalého úsilí čtyř
skautek) celá podsada notnou chvíli na nové místo.
V devět ráno je již vše dávno připraveno a město je už dávno
probuzené, a tak i zde již tomu všemu dění přihlíží několik
desítek možná i stovek občanů Českých Budějovic. Píďalka tedy
(nyní ještě značně nervózní) vstupuje na podium a velí všem skautům
nástup… Za chvíli již zaznívají první tóny skautské hymny a
několik stovek skautů při vztyčování státní vlajky s úsměvem na
rtech, zpívá její slova. Po pár úvodních slovech zažívám pro mě něco
zcela úžasného – více jak dvacet skautských oddílů postupně
křičí do kraje své oddílové a družinové pokřiky… v tu
chvíli si říkám, že je strašná škoda, že v Liberci se na
podobných akcích tohle nevidí… Pak už jen pět slov: „Považuji
Skautskou pouť za zahájenou!“ a všechno to začíná.
Skauti se rozutíkávají ke svým stanům, stánkům a aktivitám, kde
předvádějí své dovednosti, nabízejí výborné atrakce i nádherné
výrobky, které častokrát skrývají desítky a stovky hodin usilovné
tvořivé práce. Je to prostě opravdová Skautská pouť – takové
tržiště, kde si každý najde něco svého.
S ubíhajícím časem přibývá fotografií, které zachycují
nejrůznější tváře a okamžiky tohoto rojení a také milých lidiček,
které mi Lenka představila. I kdybych se snažil sebevíc, tak na konci
dne nedokážu ani polovinu z nich oslovit jejich jménem či
přezdívkou. Je mi to moc líto, ale asi je to tak normální a navíc
věřím, že se s nimi nevidím naposledy. Mezi ty, které bych myslím
dokázal dnes bez problémů pozdravit určitě patří:
- Viktor, který zajistil výstavbu celého tábořiště,
- Péťa, moc fajn Lenky spolužačka, která je vděčná za každou
nečekanou fotku se svým přítelem,
- Dřeváček, vedoucí sedmičky, která mi trošku připomíná
naši Zuzku, neboť se zřejmě také nikde neobjeví bez svého kola,
- Ája, asi stále usměvavá, vtipná až mile rýpavá
„osmnáctka“, která má do důchodu asi tak stejně daleko jako
já (doufám, že pokud tyto řádky čteš, tak jen s úsměvem ;-) a
která je doufám pro Lenku vždy oporou nejen v nelehké práci
u oddílu
- a snad i další… :-)
V jednu hodinu
končí tohle velké skautské dění a začíná rychlé skládání stanů,
odvoz materiálu a loučení, které snad nebude znamenat odloučení dobrých
přátel na dlouho dobu. Já pak ještě společně s Lenkou a několika
„starými sůvami“ vyrážím do restaurace nedaleko základny Krajinská a
účastním se jejich oddílové rady, která si dala za cíl vyřešit
některé palčivé otázky blížícího se tábora. Už dlouho jsem nezažil
tak příjemnou a veselou radu a jsem moc rád, že jsem tam ty dvě hodiny
mohl skoro tiše sedět v koutku (vím, že mi to stejně nevěříte, ale
napsat jsem to zkusil ;-)
Sice úplně fyzicky vyčerpáni, ale „s dobitými
baterkami“, přicházíme s Lenkou domů a okamžitě padáme do
postele… Jediné co si ještě pamatuji, že jsem si říkal, že tak za
hodinku se musím probudit, ale nějak to nevyšlo. Poprvé, když jsem
otevřel rozespalé oči, byla už všude hluboká noc…
Pokud jste tohle dočetli až sem, tak vám patří velké
díky a určitě se teď podívejte na fotky ze
Skautské pouti v Českých Budějovicích. A nebo se na ty fotky
podívejte, i když jste výše sepsané řádky neviděli ani
z rychlíku. Snad některé snímky skutečně stojí za shlédnutí.
Balíčky fotografií ke stažení
Všechny fotografie si můžete prohlédnout
v galerii tady na webu, ale pokud máte zájem získat některé
fotografie v originální kvalitě (případně
v kvalitě, jak je k dispozici v galerii), můžete využít
možnosti stáhnutí fotografií v archivech ZIP.
autor: jerrysohn |
trvalý odkaz |
27. března 2008 15:43
webové stránky
Tak už jsem dnes nevydržel a doplnil jsem svůj blog alespoň
o základní mechanismus bránící proti robotům, kteří zapisují
nepříjemné komentáře pod články.
Věřím, že nutnost doplnit kontrolní kód
z obrázku při komentování mých článků, vás neodradí a
i nadále se tu pod články budou vaše komentáře objevovat. Mně tento
kód snad trošku ulehčí práci při mazání nevyžádaných
komentářů.
Přeji příjemné čtení a těším se na další plodné komentáře
:-)
autor: jerrysohn |
trvalý odkaz |